Jak to vidí Pavel Smutný: Cena Arnošta Lustiga není pro bohy

Cenu Arnošta Lustiga, která se uděluje lidem za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost, převzal za rok 2021 Šimon Pánek, zakladatel společnosti Člověk v tísni. Jaké hodnoty stojí za to chránit? A proč bez kritického myšlení není svobody? Advokát a mecenáš Pavel Smutný v audiozáznamu ještě pohovoří o tom, proč je nutné přistupovat k dějinám s pokorou, jaký smysl měla operace Anthropoid i co pro něj znamená vyšší princip mravní.

Šimon Pánek

„Šimon Pánek si v mých očích zaslouží veliké uznání a veliký respekt,“ říká předseda Česko-izraelské smíšené obchodní komory, která Cenu Arnošta Lustiga uděluje od roku 2011. „Pořád opakuji, že to je cena pro lidi, a ne pro bohy. To znamená, je to cena pro lidi, kteří se vyznamenali mimořádným způsobem v těch nejtěžších disciplínách. Odvaha, statečnost, lidskost a spravedlnost jsou dohromady opravdu heroické ctnosti, které tolik chybí v běžném mírovém životě.“

Šimon Pánek se dobročinné činnosti systematicky věnuje přes 30 let. „On nežije normální život. On žije život, který je velice ovlivněn stresem, starostmi a tragédiemi, které se odehrávají třeba daleko od našich hranic. Má spolupracovníky, které třeba někdo zabije. Vyprávěl mi, jak je rád, že se mu podařilo tyto rodiny pojistit. To jsou věci, které si my v normálním provozu neumíme představit. A proto si cenu zaslouží, i když se o neziskovkách povídá leccos.“

Permisivní společnost

Po převzetí ceny hovořil Šimon Pánek mimo jiné i o hodnotách a základních pravidlech, kterými se jeho společnost řídí. Jedním dechem ale uznal, že hodnoty jako nepovyšovat se, nikoho se nebát, nemyslet si, že ostatní jsou lepší, a chovat se vždy korektně mohou působit, jako by byly z 19. století.

„Já si myslím, že 19. století je z hlediska člověka včera,“ glosuje v pořadu Jak to vidí… Pavel Smutný. „Včera je z tohoto hlediska i římská říše, protože člověk se nemění. Máme jeden mozek, jedno tělo, jednu mysl. Máme sice více informací, ale otázka je, jestli jsme moudřejší. A to, že musíme žít podle nějakých pravidel, aby se naše společnost nerozsypala, to je úplně jasné. A že je to čím dál těžší, to je také jasné.“

Podle advokáta a mecenáše totiž v 19. století existovala řada normativních systémů. „Existovalo náboženství, přísný stát, přísná škola. Vůbec obecně existovala přísnost jako taková. Dnes přísnost neexistuje. Žijeme v inkluzivní a permisivní náladě. Velmi nelibě neseme jakékoli zásahy a slovo totalita je pořád u dveří, abychom ho použili. Pokud ale budeme žít v permisivní společnosti, musíme zároveň najít způsob, jak určité hodnoty chránit, vyzdvihovat a přece jenom i vyžadovat. V tomto smyslu na to Cena Arnošta Lustiga upozorňuje.“

Výchova ke svobodě

Na jakých hodnotách by tedy ale naše společnost měla stát? „Pro mě osobně je strašně důležité, aby rodiče i škola vedli děti ke kritickému myšlení. Bez kritického myšlení totiž není svobody. Vidíme to v manipulacích, v médiích, vidíme zmanipulované celé národy. Vidíme, jak je možné otáčet veřejné mínění, jak si kdo vzpomene. To je něco strašného.“

Učit děti kritickému myšlení však podle Smutného nestojí nic. „Svoboda, kterou to s sebou nese, pak ale musí být doprovázena systémem hodnot. Ten by děti měly dostat primárně doma a odvozeně ve škole. Výchova lidí obecně má tedy svůj nesmírný význam. Protože jsem ale právník, jsem zastáncem i systémových opatření, tedy toho, jak by měla fungovat státní moc. A to je, myslím, ta cesta.“

Autor: Zita Senková

Zdroj: Český rozhlas Dvojka