Proč by podle vás měly firmy ESG věnovat pozornost a nezaspat?
Na úvod je nutné říct, že ESG v zásadě nepředstavuje žádnou novinku. Udržitelnému a odpovědného podnikání se firmy věnují již nějakou dobu ve formě CSR (CorporateSocialResponsibility), mají environmentální a další nadstavbové strategie pro zákazníky a zaměstnance. Nynější podoba je však jiná z několika důvodů. Zatímco dříve šlo spíš o věc etickou či morální, nyní existuje samostatná regulace na evropské úrovni, které bude přibývat a bude se vztahovat na více firem. Našim úkolem je nepřijímat ji mechanicky a nekriticky, ale správně propsat do originálního českého prostředí. A nesmíme zapomenout také na finanční instituce, banky či investory. Všechny tyto subjekty dobrovolně přijaly ESG jako závazek, směřují do něj poměrně významné finanční toky a investice. To zásadně ovlivní celý trh a hospodářskou soutěž, žádná firma se tomu nevyhne, pokud na něm bude chtít efektivně působit.
Kde by firma, jež tyto principy teprve přijímá, měla začít?
Základem všeho je governance, tedy princip dobré správy. Pokud firma není řízena správně, není možné očekávat ani dobré řízení sociálního a environmentálního aspektu. Existuje také právní úprava, která nastavuje pravidla, jak mají společnosti svoje aktivity měřit, hodnotit a reportovat. Podle nich se jednotlivé složky ESG nedají oddělit, tvoří jeden celek. Společnosti dnes totiž mají tendenci tyto aspekty porcovat a věnovat se například jen jednomu. Takový přístup je ale omyl, ESG je nedělitelné, odpovědné podnikání je jen jedno.
ESG je v podnikatelském sektoru často vnímáno tak, že se týká hlavně velkých firem. Jak se tyto principy týkají středních a malých podniků?
To je také mylná představa. Je pravda, že dosavadní regulace dopadá především na větší společnosti, ale nově přijímané nebo projednávané předpisy okruh společností, kterých se úprava bude týkat, rozšiřují. Ale především, velké korporace budou muset optikou ESG nahlížet na své dodavatelské nebo odběratelské řetězce. Na malé a střední společnosti proto tyto povinnosti nedopadnou přímo tak, že od nich velké firmy budou vyžadovat určitá data a chování. A upřímně řečeno, že menší hráči na trhu toho pro odpovědné podnikání reálně dělají mnohdy víc než velké společnosti. Ty se zabývají primárně globálně-environmentálními aspekty, jakým je například uhlíková stopa, ale při rozsahu svého byznysu se mohou ztrácet v tom, jak ESG přirozeně navázat na vlastní podnikání. Naopak pokud jste malým či středním podnikatelem působícím v určitém regionu, věnujete se otázkám, které s danou lokalitou souvisí a vidíte lépe dopad své činnosti na životní prostředí, zaměstnance i komunitu. Ve výsledku tedy mají malé společnosti ESG strategii daleko promyšlenější než velké nadnárodní koncerny.
Jak by tedy téma ESG měly velké firmy uchopit?
Žádný obecný recept neexistuje. Jde spíš o individuální přístup. Každá společnost stanovuje jiné nároky na zaměstnance, má jiné zákazníky a její činnost má odlišný dopad na životní prostředí, případně ho vůbec nemusí řešit. V praxi jsem se zatím setkal se dvěma přístupy. Jedním z nich je vytvoření specializovaných oddělení, která mají za úkol komplexně problematiku ESG pokrýt. V druhém se složky ESG stávají přirozenou součástí společnosti a prostupují celým řízením. Osobně považuji za správnější, ale i upřímnější ten druhý. Pevně je provázat odpovědnost a podnikání je samozřejmě obtížnější, ale je to směr, kterým by se společnosti měly vydat.
Kterým právním předpisům by měly firmy věnovat pozornost?
Problém je v tom, že společnosti vnímají regulaci ESG čistě jako nový typ předpisů. Všechny ty oblasti, kterých se to týká, jsou však již dávno předmětem regulace. Vezmeme‑li to po složkách, jsou tu stovky právních předpisů na ochranu životního prostředí, a to jak na české, tak na evropské úrovni. Existuje také obrovské množství pracovněprávních předpisů, které se vztahují na odměňování, bezpečnost práce nebo třeba zákaz diskriminace. Důležité je zmínit také spotřebitele, na které se aplikuje rozsáhlá česká i evropská legislativa. A v neposlední řadě ESG již dávno dopadá i na chování na trhu, což upravují předpisy chránící hospodářskou soutěž. Předpisů, v nichž najdeme principy ESG, je již skutečně mnoho, takže toto téma chápat jen tak, že všechno bude obsaženo v nové regulaci.
Existuje nějaké minimum povinností, které by měla opravdu každá společnost v ESG splnit?
Každá společnost by měla primárně vyhodnotit všechny předpisy, které se na ně v oblasti ESG vztahují. Jde vlastně o formu compliance, takže lze začít od zjištění, jestli firma vůbec splňuje již platné zákonné požadavky a jaké. Teprve poté může následovat rozhodnutí o nějakých krocích navíc a přijetí konkrétní strategie.
Jeden compliance manažer není schopen obsáhnout velké množství předpisů. Jak by tedy měly být rozděleny kompetence a odpovědnost za tuto oblast v podniku?
Nemyslím si, že by oddělení compliance mělo být primárním místem, které se o tuto oblast bude starat. Dnes je standardem, že společnosti zřizují speciální pozice na ředitelské úrovni vytvořené za účelem řízení ESG činností, a to s velkým důrazem na kontakt s nejvyšším managementem společnosti. ESG souvisí také s napojením společnosti na vnější prostředí. Nemůžeme mít představu nějakého uzavřeného výrobního areálu, v němž se principy zavedou. Proto se zřizují takzvané ESG rady, v nichž zasedají i lidé zvenčí. Mohou to být například odborníci na typ ochrany životního prostředí v oblasti, ve které společnost působí. Spolu s nimi tam zasedají také zástupci zaměstnanců nebo regionu. Jedná se o takový poradní orgán managementu pro to, aby mohl brát při svém rozhodování v úvahu aspekty místa a specifických podmínek. I to je cesta, jak pomoci lepšímu a odpovědnému řízení.
Takový poradní orgán, předpokládám, ještě není v českém prostředí standardem?
Je to spíše výjimečné, takto intenzivní kontakt s vnějším prostředí společnosti často nemají. Prozatím je pro ně vrcholem, že v dozorčích radách zasedají zástupci zaměstnanců, což je ale v podstatě zákonný požadavek. Nad rámec zákona spíš nemají tendence do své činnosti někoho dalšího pouštět.
Kvůli ESG vzniká řada nových předpisů a nařízení. Můžete uvést konkrétní příklady, co nyní kvůli ESG získává na důležitosti v platném českém právu?
ESG se zásadně dotkne oblasti ochrany hospodářské soutěže. Změní její pravidla ve prospěch těch, kteří budou principy ESG dodržovat, a myslím si, že česká pravidla na to nejsou prozatím připravena. Chování korporací se bude měnit, nebo spíše již nyní mění. Standardní předpoklad, podle kterého jsou obchodní společnosti založené za účelem dosahování zisku, získává nyní i jiné kontury a bude potřebovat i jiný legislativní přístup. Společnosti budou muset brát v úvahu třeba i veřejný zájem a ten může někdy být dokonce v rozporu s jejich podnikáním. A pokud chceme po manažerech, aby do své činnosti promítali prvky ESG, musíme jim poskytnout bezpečný právní základ.
Autorka: Adéla Nekvasilová
Celý článek vyšel na webu pravniradce.ekonom.cz.
