Jak se na oblasti svěřenských fondů projevuje aktuální dění, ať už v kontextu rekordní inflace, války na Ukrajině, doby po covidu?
Zmiňovaná témata se dají pojmenovat jedním slovem a to je krize. Vzrostly ceny pohonných hmot, energií, skončil covid, ale nevíme, jestli nás nečeká další vlna. Celkově je ve společnosti velmi vysoká nervozita. I proto poslední dva roky registrujeme řádově vyšší zájem o svěřenské fondy, než tomu bylo v minulých letech. Jestliže v roce 2019 bylo 2800 registrovaných svěřenských fondů, tak dnes, o dva roky později, jich je 4500. Odhadujeme, že tempo bude zrychlovat a do roku 2025 jich bude 10 tisíc.
Dochází k přelévání prostředků kvůli válce na Ukrajině. Projevuje se to na ruském majetku?
Projevuje, z Bruselu přichází jedno sankční opatření za druhým. Jeden z posledních sankčních balíčků se týká i poskytování služeb ruským občanům v oblasti svěřenských fondů. V zásadě si nyní ruský občan nemůže založit svěřenský fond na území Česka. Výrazně se to projevuje i v Lichtenštejnsku, kde mělo a má vysoké procento ruských občanů založené nadace nebo trusty. Knížectví sice není členem Evropské unie, ale snaží se, aby jeho politika korespondovala s tou unijní. Proto tam aktuálně probíhá velký transfer majetku a sídel firem do Singapuru, který má svoji politiku vůči Rusku liberálnější (v porovnání s Bruselem, resp. s EU – pozn. red.). Tudíž ruská klientela se stěhuje do Singapuru.
Celý rozhovor Jakuba Hollmanna pro Hospodářské noviny najdete zde.
